Znalosti o foresightu, které jsme získali z projektu ForSI (více se o projektu a výstupech můžete dočíst na našem blogu 1, 2, 3), jsme chtěli a chceme předávat dál. Když jsme přemýšleli, jak naše nabyté zkušenosti šířit dále, napadlo nás, že bychom je mohli předávat studentům. Nezůstali jsme jen u nápadu a po domluvě s Magdalenou Mouralovou z Fakulty sociálních věd UK jsme vytvořili kurz na Katedře veřejné a sociální politiky. Kurz se jmenoval Sociální inovace ve veřejné správě: foresight na budoucí sociální problémy a jejich řešení a propojoval foresight se sociálními inovacemi.
Kurz vedli Petr Havlíček a Štěpán Rezek z oddělení sociálních inovací a expert na foresight Alexandre Reznikow z think-thanku České priority. Za FSV UK kurz garantovala Magdalena Mouralová. Aby bylo možné si kurz lépe představit, uvádíme i pár základních parametrů:
- kurz probíhal na podzim 2023,
- kurz byl otevřen pro bakalářské studenty sociální nebo veřejné politiky i magisterské studenty veřejné a sociální politiky,
- skládal se ze čtyř tříhodinových bloků,
- kurz byl striktně prezenční, účast byla povinná na minimálně třech blocích,
- poslední vyučovací blok probíhal přímo na MPSV.
Cílem kurzu bylo studenty naučit metody, které jsou využívány ve foresightu, tak aby uměli predikovat budoucí sociální problémy. Výuku jsme pojali hodně interaktivně, hodiny se tak skládaly z krátkých teoretických výkladů, po kterých vždy následovala praktická cvičení pro studenty. Mezi jednotlivými bloky výuky měli studenti skupinovou domácí práci, která sloužila jako podklad pro další vyučování, kde se s úlohami pracovalo. Studenti po celou dobu výuky pracovali v pětičlenných skupinách.
Podívejte se na konkrétní témata hodin a domácích prací:
V prvním výukovém bloku jsme se zaměřovali na vysvětlení foresightu, sociálních inovací a megatrendů. Domácím úkolem pak byla identifikace společenských (mega) trendů, jejich implikace a zároveň identifikace protitrendů.
Druhý blok jsme věnovali scénářům a jejich tvorbě, vytvoření vlastních scénářů si pak vyzkoušeli studenti při domácí práci. Zde doporučujeme prohlédnout si úkoly studentů, kteří kromě samotné tvorby scénářů, vytvářeli ke scénářům i za pomoci AI artefakty (např. deník, novinový článek, vlajku…).
Ve třetím bloku jsme se studenty rozebírali sociální problémy z jejich scénářů budoucnosti. Uplatnili jsme klasické postupy public policy, které používáme i u sociálních inovací. Konkrétně jsme definovali problém, promýšleli jsme základní návrhy evaluace a identifikovali aktéry, jejich vliv na problém a jeho řešení. Dotkli jsme se i metod designu služeb, které sloužily k lepšímu pochopení cílové skupiny. Domácím úkolem pak bylo připravit KPZ (krátký projektový záměr), který podávají i skuteční žadatelé ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost (v mírně upravené verzi pro potřeby výuky).
V posledním bloku pak studenti prezentovali hodnotící komisi své projektové záměry, ke kterým dostali zároveň zpětnou vazbu. Snažili jsme se co nejvíce simulovat opravdovou komisi, proto jsme byli rádi, když se účastnil i jeden skutečný hodnotitel, kterého v komisi doplnily dvě kolegyně z našeho oddělení. Studenti prezentovali 15 minut své záměry a 30 minut pak probíhala debata k dotazům komise.
Kurz s odstupem času vnímáme pozitivně, a to jak na základě zájmu studentů, tak i jejich zpětné vazby. Zároveň vnímáme i mnoho prostoru pro zlepšení do budoucna, a to jak v obsahové rovině tak i pedagogické, a proto chceme kurz zopakovat i v příštím zimním semestru, abychom využili nabitou zkušenost.
Zde se můžete podívat přímo na hodnocení studenty: Hodnocení FSV UK (cuni.cz)
Hodnocení
Všechny materiály si můžete prohlédnout v aplikaci miro, kde probíhala veškerá výuka (domácí úkoly, prezentace na hodiny, cvičení na hodině, sběr zpětné vazby, zadání domácích úloh, základní informace o kurzu) a kde lze také najít všechny podklady ke kurzu – Miro | Online Whiteboard for Visual Collaboration
.
A jak vidí kurz jeho garantka
Magdalena Mouralová?
Přínos kurzu pro studenty ze vzdělávacího hlediska?
Na kurzu bylo podle mě cenné několik věcí. Jednak studujícím zprostředkoval kontakt s praxí, a to jak s lidmi ze státní správy, tak neziskovky. Každý intenzivnější kontakt s praxí je užitečný, protože studenti a studentky si pak umí lépe představit, co budou moci dělat po škole (a nebo při škole), někoho trochu poznají a některá prostředí pro ně už nebudou úplně cizí (i vidět ministerskou zasedačku se počítá). A myslím, že mohlo dojít ke korekci základní představy o tom, co dělají a jak přemýšlí ministerští úředníci :-).
Kurz taky nabízel ochutnávku aktuálních a živých metod, heuristik a postupů, myslím, že fakt „nešustil papírem“ a studenti/ky si hodně věcí přímo zkoušeli, i když dost z rychlíku. Na kurzu se mi líbí i to, že sám sebe představoval jako pokus, snahu o inovaci i s otevřeným přiznáním, že to děláme poprvé a součástí takové situace je i chybování, tj. ne vše možná správně odhadneme a nastavíme, ale jsme připraveni se učit a udělat to příště lépe. Myslím, že studující tento přístup přijali velmi vstřícně, byli otevření ve zpětné vazbě a byli ochotni s námi hledat cesty, jak to ještě pro příště vylepšit, co ošetřit a upravit. Pro jejich vzdělávání je cenné, když si uvědomí, jak učící proces probíhá a že se učí obě strany i celé organizace.
Co nového se v kurzu studenti dozvěděli, co nového kurz přinesl?
Nové byly určitě nějaké dílčí postupy, pravděpodobně studenti/ky poprvé viděli a vyplňovali KPZ a minimálně někteří z nich poprvé přemýšleli v dimenzích celého projektu, včetně finanční rozvahy (což se také ukázalo pro některé z nich jako docela náročné). Spousta dílčích úkolů a technik mohla být nová pro někoho (studující byli velmi různorodí a různě zkušení), ale pro mnohé to asi korespondovalo s některými úlohami z jiných kurzů. Nicméně i tak dává smysl si věci zkoušet v různých kontextech a nastaveních, na různých tématech a s různými spolupracovníky.
Jak mohou využít znalosti z kurzu pro tvorbu veřejných politik?
Pro tvorbu veřejných politik je rozhodně dobré nekoukat jen do minulosti a současnosti, ale přemýšlet i o budoucnosti, protože koneckonců veřejné politiky tvoříme proto, abychom tu budoucnost udělali lepší, dosáhli v ní nějakých cílů, zmírnili problémy či jim dokonce předešli. To je nastavení mysli, které může pomoci napříč oblastmi veřejné politiky.
Podobně je dobré zvýznamňovat cílovou skupinu opatření, aby se nezapomínalo na to, proč se intervence dělá, komu má pomoci, pro koho musí fungovat.
Pro tvorbu veřejných politik je pak cenná i každá diskuse s někým mimo můj okruh a z tohoto hlediska mohlo být užitečná třeba i práce v namíchaných skupinách a rozhodně i setkání s komisí i lektory.
Obrázek: Vlastní foto oddělení sociálních inovací se souhlasem všech účastníků
