V prvním ze série článků jsme vám představili vznik Kompetenčního centra pro sociální inovace, jak o něm přemýšlíme a co vše jsme udělali, abychom pozitivně rozvíjeli sociálně-inovační prostředí. V druhém článku, který právě čtete vám ukážeme tři úspěšné příběhy ze státní správy. Úspěšné tím, že se povedlo něco změnit, vyzkoušet nebo dále rozvíjet. Druhá část článku se zaměřuje na aktivity přesahujících naše hranice. Tedy po aktivitách domácích vám ukážeme, co jsme dělali i na mezinárodním poli.

Úspěšné příběhy z veřejné správy

ForSI: Sociální časované bomby (MPSV)

Foresight je strategický nástroj, který umožňuje odhalit budoucí výzvy a příležitosti. S pomocí kolegů z Českých priorit jsme tímto výzkumným projektem chtěli získat výstupy, které by nám pomohly nastavit novou inovační výzvu zaměřenou na předcházení problémům, a také praktické znalosti o tom, jak foresight vůbec provádět.

Čeho jsme dosáhli:

workshop na foresight projekt ForSI s odborníky
Jeden z expertních foresightových workshopů

Informovaný dlužník (Ministerstvo spravedlnosti)

Na Ministerstvu spravedlnosti se úředníci zabývali mnoha neoprávněnými stížnostmi od dlužníků. S pomocí designu služeb a spolupráce mezi neziskovými organizacemi a Ministerstvem spravedlnosti se podařilo redesignovat web tak, aby poskytoval srozumitelné a spolehlivé informace, které lidem pomáhají lépe se orientovat v oblasti oddlužení a díky tomu snižují pracovní zátěž úředníků na ministerstvu.

Čeho se podařilo dosáhnout:

  • Zahájit spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami (ministerstvy MPSV a MSp, nevládními organizacemi a designérkou služeb)
  • Přinést pochopení, že i když v hlavě máme ideální řešení, nemusí být vždy pro naše klienty nejvhodnější
  • Naučit se komunikovat jednodušeji a méně byrokraticky, navzdory obavám, jak to bude vnímat odborná veřejnost
  • Vytvořit srozumitelný a spolehlivý zdroj informací pro osoby, které vstupují do oddlužení
  • Snížit počet stížností o 20 %, snížit počet nerelevantních dotazů a zvýšit počet relevantních dotazů, které jsou díky webu kvalifikovanější
  • Snížit administrativní zátěž díky nižšímu počtu neoprávněných stížností
  • Vytvořit navazující inovační projekt zaměřený na pomoc lidem snáze projít oddlužením 

Položení základů manažerské komunity na MPSV

Systém poskytování veřejných služeb prostřednictvím hierarchických struktur naráží na limity své účinnosti. Ve spolupráci se společností Govlab jsme pilotně otestovali přístup, který má manažerům na MPSV pomoct, aby se stali lídry, podporovali podřízené úředníky a sebe navzájem s cílem poskytovat občanům lepší služby.

Čeho se podařilo dosáhnout:

  • 20 vedoucích pracovníků napříč MPSV si prošlo zážitkovým výcvikem, aby zjistili, jak se stát lepšími vedoucími pracovníky a jak zapojit ostatní (cca 160 osob)
  • Účastníci se naučili nové techniky, přičemž využili zkušeností ze Skotska a inspirovali se přístupy Human learning systems, teorií systémů nebo U-lab
  • Připravit projekt financovaný z OPZ+ zaměřený na usazení konceptu manažerské komunity MPSV založeného na posilování principů důvěry a spolupráce a zvyšování kvality úřadu

Manažerská komunita MPSV
Manažerská komunita probíhá mimo klasické prostředí ministerstva

Mezinárodní spolupráce

Společně s kolegy z Finska (Ministerstvo vnitra), Litvy (Agentura Evropského sociálního fondu) a Belgie (ESF Flandry a Social Innovation Factory) jsme tvořili mezinárodní konsorcium PEnCIL (Pan European Social Innovation Lab). Na vzájemných návštěvách v jednotlivých zemích jsme se seznamovali s místními sociálně-inovačními iniciativami, jednou z nich je například projekt Papillon, o kterém detailněji píšu níže.

Zástupci konsorcia PEnCIL při prohlídce Prahy s průvodkyní z Pragulic

Social Innovation Forum

Chtěli jsme, aby zajímavosti ze zahraničí nezůstaly jen u nás v týmu, proto jsme v únoru 2023 uspořádali mezinárodní konferenci s workshopy Social Innovation Forum, která byla zaměřená převážně na veřejnou správu. A to zejména proto, že úředníci, kteří se průběžně neaktualizují a neseznamují s novými trendy, představují bariéru pro šíření sociálních inovací. Velmi mile nás překvapilo, jaký byl o akci zájem. Přestože jsme akci byl koncipovali na 50 lidí, zúčastnilo se jí nakonec přes 60 účastníků. Ukazuje se, že ve státní správě jsou motivovaní úředníci, kteří mají chuť měnit veřejné služby k lepšímu, ale je potřeba jim dát prostor a příležitost.

Mezi přednášejícími byla inovační expertka z OECD, poradkyně ministra finského Ministerstva financí, profesor z britského Centre for Public Impact či designéři z portugalské organizace With Company, kteří se podíleli na redesignu portugalské správy sociálního zabezpečení.

Hlavním motivem Social Innovation Fora byla příprava na budoucnost a komplexní a proměnlivý svět. Příspěvky se proto zaměřily na anticipativní vládnutí (anticipatory governance), tedy přístup, který usiluje o to, aby byla společnost lépe připravena na budoucí výzvy a krize. Ve Finsku se tak například zaměřují na inovace služeb, tak aby byly flexibilnější. Kromě toho finská vláda vydala Zprávu o budoucnosti, což je soubor scénářů, na kterém se podílela všechna ministerstva, která ukazuje, jak by budoucnost mohla vypadat. 

Na komplexitu a proměnlivost světa se zaměřoval druhý blok prostřednictvím přístupu Human learning systems, který ve světle toho, že vše je propojené, vzájemně se ovlivňuje a problémy neexistují odděleně, klade důraz na adaptabilitu, podporu neustálého učení a kvalitní lidské vztahy nezbytné pro efektivní fungování systému.

Zde bych si dovolil malou poznámku vztahující se k inovačním projektům. Při konzultacích s žadateli často diskutujeme o možných bariérách při realizaci projektů a o navázání spolupráce s důležitými aktéry, kteří mají vliv na danou oblast. Předvídavost a důraz na budování kvalitních vztahů jsou základními prvky toho, aby projekty neselhaly.

Poslední blok byl zaměřen na kazuisitiku komplexního redesignu Segurança Social, což je portugalská obdoba České správy sociálního zabezpečení. Ta se potýkala s problémem, že její poskytované služby nebyly vnímány jako celek. Záleželo, jaký kanál klient využil nebo s jakým pracovníkem byl v kontaktu. To vedlo ke kumulaci problémů a řešení se tak oddalovalo o měsíce. Designérská výzva tak byla postavená následovně: Jak mohou zvýšit míru vyřešení problémů občanů už při prvním kontaktu?

Social Innovation Forum je ke zhlédnutí anglicky, i s českým tlumočením. Jednotlivé prezentace jsou dostupné ke stažení.

Inspirací pro kolegy ze zahraničí

Spolupracovali jsme i s dalšími zeměmi. S kolegy ze Slovenska jsme řešili nastavení jejich sociálně-inovačních výzev. V tzv. Community of Practice, kde jsou zastoupené řídící orgány z dalších zemí EU, rezonoval i náš podcast jako příklad dobré praxe v oblasti komunikace sociálních inovací. Kolegové také oceňovali nastavení našich výzev, kde inkubační fáze slouží k lepšímu připravení a nadesignování řešení, objevení slepých cest či potenciálních bariér, aby do případné realizační fáze projekt vstupoval už připravený a stabilizovaný s minimalizací rizik. Další z oceňovaných aktivit našimi zahraničními kolegy byl přenos projektu Papillon z Belgie do Česka.

Přenos zahraniční praxe aneb prevence energetické chudoby

Díky spolupráci s belgickými kolegy a úsilí kolegů z Oddělení projektů inovací a sociálního začleňování MPSV se nám podařilo přenést do českého prostředí projekt Papillon. Ten byl spuštěn v Belgii v roce 2018 s cílem snížit náklady na energiích rodinám s nízkými příjmy pomocí energeticky úsporných spotřebičů od firmy Bosch. Cílem této spolupráce bylo nahradit zastaralé domácí spotřebiče novými. Ty jsou pronajímány na dobu deseti let za poplatek přibližně 9 euro měsíčně. Díky tomu jsou domácnosti schopny průměrně ušetřit 22 % nákladů na energie ročně nebo také 666 kWh. Na počátku bylo do projektu zapojeno 73 domácností, kam bylo umístěno 119 spotřebičů. V současnosti je zapojeno 360 domácností, kterým je pronajímáno 550 spotřebičů.

V Česku se tento projekt pilotně rozběhl pod názvem Prevence energetické chudoby v květnu 2023. Cílem bylo přenést ten samý model do Česka, akorát projekt v počátku narazil na odlišný kulturně-legislativní kontext a musel cíle přehodnotit. Více se o tom dočtete v následujících blozích nebo si můžete poslechnout 52. díl Ministerského jednorožce. Přes všechny peripetie se v inkubační fázi podařilo podpořit 53 rodin poradenstvím, přičemž do 15 domácností bylo umístěno 19 spotřebičů. V inkubační fázi již také existují první čísla úspor. Je však třeba je brát s rezervou vzhledem k malému vzorku a krátké době měření (týden). Tato čísla se pohybují mezi 14-30 %, což naznačuje, že i zde by mohl projekt přinést zajímavé úspory. Relevantnější čísla by měla přinést realizační fáze vývoje řešení, kde proběhne robustní evaluace.

Zdroj obrázku: Prevence energetické chudoby

Další pokusy probíhaly i s belgickým projektem Cokido, který se zaměřuje na participativní péči o děti ve věku 6-12 let. Ten je založen na tom, že rodiče investují jeden den péče o děti ostatních rodičů v komunitě a dostanou za to 4 dny péče o své děti od ostatních rodičů. Organizace Rodina v klidu ho měla přenést do Česka, pokus nakonec selhal na příliš vysokých licenčních poplatcích, kdy pro účely inkubační fáze mělo jít primárně o otestování na malém vzorku, zda by bylo Cokido možné adaptovat do českého prostředí. V současnosti ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost probíhá projekt Pečovat Pomalší, který se Cokidem částečně inspiruje.

V dalším článku o Kompetenčním centru se dozvíte, jaké jsou naše plány na následující tři roky. Budeme rádi, když se zapojíte do diskuse o podobě Kompetenčního centra pro sociální inovace, abychom mohli prostředí sociálních inovací, veřejné správy a veřejných služeb měnit krůček po krůčku k lepšímu. Pokud jste našli v textu chybu, ozvěte se na e-mail petr.havlicek@mpsv.cz.

Poslechněte si epizodu Ministerského jednorožce o Kompetenčním centru

Sdílet:

DALŠÍ TÉMATA

Tři roky Kompetenčního centra: Podporujeme inovační prostředí

Kompetenční centrum pro sociální inovace „Podporujeme inovace“ vzniklo v roce 2021 díky grantu Evropské komise. Tento blog vám přiblíží, jak podporujeme organizace i veřejnou správu při řešení sociálních témat a zavádění inovací, které mění veřejné služby k lepšímu.

Kauzalita v sociálních inovacích – příklady dobré praxe

V závěrečném třetím díle o výzvě 82 se můžete blíže seznámit se dvěma projekty. Jsou od sebe sice tematicky hodně vzdálené, spojuje je ale to, že díky svým inovacím pomáhají měnit systém kolem sebe. Přečtěte si, jak se dá dělat systémová změna pomocí evidence a dobré evaluace, jak je důležitá advokační práce a jak k systémovým změnám vedou vždy trochu jiné cesty.